Každý jednotlivý pojem této definice má svůj význam a je zapotřebí, aby byl v konkrétním případě naplněn.
Zevními vlivy je myšleno neustálé střetávání zaměstnance s vnějším prostředím, které může
na zaměstnance působit vlivy mechanickými, vlivy chemikálií, působením radiace, ale i vlivy
psychickými. V některým případech však může zevní faktor chybět a přesto jde o pracovní
úraz. Je to například v případech, kdy dojde k náhlému poškození zdraví v důsledku náhlého
napětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy pracovní činnost zaměstnance přesahuje
hranice obvyklé práce nebo v rámci obvyklé práce, ale za nepříznivých okolností nebo kdy
organismus zaměstnance není k takovým pracím přizpůsoben.
Podmínka násilnosti je pak splněna tehdy, pokud takový zevní vliv vyvolá poškození zdraví u
zaměstnance.
Plněním pracovních úkolů se myslí výkon pracovních povinností nejen z pracovního poměru
a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ale spadá sem i výkon dalších činností
vykonávaných na příkaz zaměstnavatele, výkon činností, které jsou předmětem pracovní
cesty, dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem, a dále výkon činností
vykonávaných pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k nim zaměstnanec nepotřebuje
zvláštní oprávnění nebo je nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele.
Za úkony prováděné v přímé souvislosti s plnění pracovních úkolů
Za úkony prováděné v přímé souvislosti s plnění pracovních úkolů jsou považovány ty, které
jsou k výkonu práce potřebné, během práce obvyklé, úkony nutné před počátkem práce
nebo po jejím skončení nebo úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané
v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb na příkaz
zaměstnavatele včetně cesty tam a zpět, případně ošetření v souvislosti s poskytnutím první
pomoci nebo s noční prací. Přímou souvislost s plněním pracovních úkolů mají i školení
zaměstnanců organizovaná zaměstnavatelem.
Pro plnění pracovních úkolů
V neposlední řadě pak úraz vzniklý pro plnění pracovních úkolů nastává často mimo pracovní
dobu a často na jiném místě, než které je určeno jako místo výkonu práce. Jde typicky o
situace, kdy někdo utrpí úraz z důvodu výkonu svého zaměstnání, například úředník vydal
rozhodnutí, pro které byl napaden ze strany dotčeného účastníka řízení.
Splnění podmínky příčinné souvislosti
Splnění podmínky příčinné souvislosti se často zkoumá na základě znaleckých posudků.
V mnoha případech tato podmínka nečiní žádné potíže. Mohou však nastat situace, kde
splnění této podmínky hraje zásadní roli, například tehdy, pokud zaměstnanec má nějaké
zdravotní problémy již před úrazem. V těchto případech může být sporné, zda poškození
zdraví je následkem pracovního úrazu nebo předchorobí, které u poškozeného existovalo.
Typicky jde o vzniklé výhřezy meziobratlových plotének za situace, kdy zde existovaly
degenerativní změny na páteři. Tato skutečnost přitom není překážkou úspěšného uplatnění
nároku na náhradu újmy, pokud hlavní příčinou, která vyvolala chorobný stav, byl právě
pracovní úraz. V praxi se často setkáváme se situacemi, kdy zaměstnavatel, respektive
pojišťovna, pracovní úraz neuzná právě s odkazem na nesplnění této podmínky. V takových
případech si necháváme vypracovat znalecký posudek od renomovaných znalců, kteří tuto
skutečnost postaví na jisto, a následně uplatňujeme nároky poškozeného zaměstnance
soudní cestou.