Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

Zaměstnanec, který je v důsledku pracovního úrazu v pracovní neschopnosti, má v jejím průběhu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, která mu každý měsíc vzniká. Odpovědi na nejčastější otázky v souvislosti s tímto nárokem najdete níže.

Na co si dát pozor?

Ve své praxi se setkáváme s častými situacemi, že ztráta na výdělku není vypočtena ze strany zaměstnavatele správně. Nejčastějím důvodem je, že zaměstnavatel nesprávně stanoví výši průměrného hrubého hodinového výdělku v rozhodném období, ze kterého se ztráta na výdělku vypočítává, například nezapočítají některé složky mzdy či provedou výpočet z nesprávného období. Je proto více než vhodné, abyste si ušlý výdělek dokázali překontrolovat. Vedle toho řešíme případy, kdy zaměstnavatel nedoplatí ušlý výdělek za celou dobu pracovní neschopnosti s odůvodněním, že další trvání pracovní neschopnosti už není účelné a s pracovním úrazem nesouvisí. Ani v takových případech se nenechte odbýt, byť by to bylo za cenu zpracování znaleckého posudku.

Co je náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti?

Ztráta na výdělku vzniká poškozenému zaměstnanci tím, že v průběhu pracovní neschopnosti pobírá pouze náhradu mzdy od zaměstnavatele a následně nemocenské dávky vyplácené příslušnou Okresní správou sociálního zabezpečení.  Náhrada mzdy a nemocenské dávky nahrazují jen část měsíčního výdělku. Poškozený zaměstnanec má proto nárok na peněžité dorovnání do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před vznikem pracovní neschopnosti.

Kdy vznikne nárok na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku?

Nárok na výplatu náhrady vznikne zaměstnanci již po prvním měsíci pracovní neschopnosti. Náhrada by měla být vyplacena v nejbližším výplatním termínu zaměstnavatele.

Zákoník práce stanoví, že náhrada za ztrátu na výdělku přísluší poškozenému zaměstnanci pravidelně jednou měsíčně, tudíž zaměstnavatel by měl uvedený nárok vyplácet opakovaně, a to po dobu celé pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelé se však často brání pravidelné výplatě náhrady s odůvodněním, že náhrada bude poskytnuta najednou, a to až po ukončení pracovní neschopnosti. Zaměstnanci jsou pak nuceni řadu měsíců žít pouze z nemocenských dávek. Zaměstnavatel tímto postupem porušuje zákoník práce, proto se poškozený zaměstnanec může úspěšně domáhat pravidelného placení náhrady již v průběhu pracovní neschopnosti.

Jak náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti vyčíslit?

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se vypočte tak, že se od průměrného výdělku zaměstnance odečte vyplacená náhrada mzdy a nemocenské dávky. K vyčíslení nároku je tak nezbytné znát výši vyplacené náhrady mzdy zaměstnavatelem, výši vyplacených dávek nemocenského a průměrný výdělek, kterého dosahoval poškozený zaměstnanec před vznikem pracovní neschopnosti.