Pokud jste utrpěli pracovní úraz, vzniká vám vůči zaměstnavateli nárok na odškodnění újmy na zdraví. Mnoho zaměstnanců se domnívá, že odškodnění zahrnuje pouze bolestné, ale ve skutečnosti se může skládat z více různých nároků, jejichž rozsah a výše závisí na konkrétních okolnostech úrazu a jeho následcích.
1. Bolestné
Tento nárok vzniká vždy, protože pracovní úraz je vždy spojen s poraněním a bolestí. Odškodnit lze i bolest vytrpěnou v souvislosti se zásahem do psychického zdraví – například posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD), která se u některých zaměstnanců může rozvinout po vážnějším úrazu.
Tyto náklady musí být účelně vynaložené a doložené. Patří sem například:
- doplatky za léky a zdravotnické pomůcky,
- náklady na rehabilitace nebo lázně,
- jízdné k lékařům a do zdravotnických zařízení,
- a méně známý, ale důležitý nárok na náhradu za bezplatnou pomoc blízkých osob – např. pokud člen rodiny pomáhá se základní péčí v době rekonvalescence.
3. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
Pokud zaměstnanec nemůže po dobu léčení pracovat, náleží mu doplatek do výše jeho průměrného výdělku.
4. Ztížení společenského uplatnění
Tento nárok vzniká při trvalých následcích, které omezují zaměstnance v běžném životě – nemusí jít jen o fyzické postižení, ale i o dlouhodobé psychické dopady. Není přitom nutné, aby zaměstnanci byla přiznána invalidita.
5. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
V případě, že zaměstnanec nemůže vykonávat původní práci (nebo ji může vykonávat jen v menším rozsahu), má nárok na dorovnání rozdílu mezi původním a novým výdělkem.
Na zaměstnance jsou v souvislosti s pracovním úrazem kladeny poměrně složité požadavky. Musí sám vědět, na co má nárok, své nároky uplatnit, vyčíslit jejich výši a doložit potřebné dokumenty (lékařské zprávy, účtenky, potvrzení o příjmech apod.).
Zaměstnanci se často mylně domnívají, že odškodnění jim automaticky vyplatí zaměstnavatel nebo jeho pojišťovna – bez jejich iniciativy. To však není možné – zaměstnavatel ani pojišťovna neznají konkrétní okolnosti, například kolik zaměstnanec zaplatil za léky nebo rehabilitaci, jakou bolest utrpěl, nebo jaké trvalé následky mu vznikly.
Pokud zaměstnanec některý z nároků neuplatní, může se tak zcela nebo částečně připravit o odpovídající odškodnění.
S uplatněním nároků není potřeba čekat na ukončení pracovní neschopnosti. Poškozený zaměstnanec může požadovat uhrazení nároku, jakmile mu vznikne. Náklady léčení můžou vznikat už od začátku léčby a není důvod, aby zaměstnanec musel čekat na jejich proplacení až mu skončí pracovní neschopnost. U ztráty na výdělku stanoví přímo zákoník práce, že jí má vyplácet zaměstnavatel pravidelně jednou měsíčně.
Na naši bezplatnou poradnu se obrací i zaměstnanci, kteří se o možnosti uplatnit určité nároky (zejména odškodnění za trvalé následky) dozví až po delší době. Bohužel pak se často stává, že nárok je promlčený a zaměstnanec má jen malou naději, že mu jej zaměstnavatel dobrovolně uhradí.
Abyste o žádnou část svého nároku nepřišli, doporučujeme:
- evidovat si všechny výdaje, odkládat si lékařské zprávy a dokumenty k nárokům,
- nenechávat uplatnění nároků na později, nároky může uplatnit hned po jejich vzniku,
- v případě nejistoty ohledně konkrétních nároků a jejich výpočtu se obrátit na odborníky.
Vyčíslení a uplatnění nároků může být komplikované. Naše Poradna pro poškozené vám může pomoci zorientovat se v tom, na co máte nárok, připravit potřebné podklady a výpočty a zajistit, aby odškodnění bylo kompletní a spravedlivé.
Mgr. et Mgr. Julie Krénová
