Nevytyčení manipulačních ploch, komunikačních tras a provozních koridorů ve skladu není pouze organizační nebo technický nedostatek. Z právního hlediska může jít o porušení povinností zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), a to jak podle zákoníku práce, tak podle zvláštních předpisů upravujících požadavky na pracoviště.
Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné pracovní prostředí, vyhledávat a vyhodnocovat rizika a přijímat opatření k jejich odstranění nebo omezení. Současně musí organizovat práci tak, aby zaměstnanci nebyli ohroženi dopravou na pracovišti. Provozní komunikace mají být dostatečně široké, trvale volné a v případě potřeby zřetelně označené.
Ve skladových provozech je tato povinnost zvlášť významná, protože dochází k souběhu pěšího pohybu, provozu vysokozdvižných vozíků, manipulace se zbožím, pohybu v uličkách mezi regály i provozu na rampách. Pokud nejsou koridory a manipulační zóny řádně vymezeny, zvyšuje se riziko úrazu a sklad se stává právně i fakticky rizikovým pracovištěm.
Základní povinnosti vyplývají zejména ze zákoníku práce, zákona č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 101/2005 Sb. a č. 375/2017 Sb. Tyto předpisy ukládají mimo jiné povinnost zajistit, aby komunikace byly odlišeny od ostatních ploch, byly dostatečně široké, trvale volné a aby při provozu dopravních prostředků byl zajištěn bezpečný prostor pro pěší. V řadě případů je nutné vyznačení tras značkami nebo jejich fyzické oddělení.
Nevytyčení provozních a manipulačních ploch tedy zpravidla znamená porušení konkrétní právní povinnosti, nikoli jen nedostatek v organizaci práce.
Při nedostatečném oddělení tras lze rozumně očekávat zejména střet chodce s vysokozdvižným vozíkem, přimáčknutí mezi vozík a regál, pád materiálu při zakládání nebo snímání palet, zakopnutí či uklouznutí v uličkách z důvodu překážek, pád z rampy nebo kolize v místech křížení tras.
Nevymezení provozních koridorů může vést k odpovědnosti zaměstnavatele ve dvou základních rovinách.
Za prvé může vzniknout veřejnoprávní odpovědnost podle zákona o inspekci práce. Zaměstnavateli mohou být uloženy pokuty, které se v závislosti na konkrétním porušení mohou pohybovat až v řádech milionů korun.
Za druhé může vzniknout odpovědnost za pracovní úraz. Pokud dojde k újmě na zdraví při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, zaměstnavatel odpovídá za škodu i nemajetkovou újmu. Zproštění odpovědnosti je možné pouze výjimečně a zaměstnavatel musí prokázat, že příčinou bylo například výlučné porušení pravidel zaměstnancem. Pokud však chybí vyznačení tras nebo zákaz vstupu, bývá pro zaměstnavatele obtížné se odpovědnosti zcela zprostit.
Při pracovním úrazu může zaměstnanec uplatnit zejména náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po jejím skončení, náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, náhradu účelně vynaložených nákladů léčení a také náhradu věcné škody. Výše náhrad se zpravidla určuje individuálně podle výdělku, bodového hodnocení a skutečných nákladů.
Pokud by úraz měl smrtelné nebo zvlášť závažné následky, mohou vzniknout další nároky osobám blízkým, zejména náhrady nemajetkové újmy pozůstalých.
Nevytyčení manipulačních a provozních ploch ve skladu představuje právně významné porušení povinností BOZP. Nejde jen o formální nedostatek značení, ale o selhání v organizaci bezpečného provozu. Typickým následkem jsou úrazy při kolizích s manipulační technikou, pády materiálu nebo pády v nevymezených trasách. Z právního hlediska proto platí, že řádné vymezení provozních koridorů není pouze doporučením dobré praxe, ale součástí zákonné prevenční povinnosti zaměstnavatele.
