Náhrada za bolest

Poškozený zaměstnanec má nárok na náhradu za bolest, kterou vytrpěl v souvislosti s pracovním úrazem. Odpovědi na nejčastější otázky v souvislosti s tímto nárokem najdete níže.

Na co si dát pozor?

V praxi se stále více setkáváme s nekvalitními lékařskými posudky ošetřujících/praktických lékařů. Některé položky odpovídající bolestem v posudku chybí, často jde o operační zákroky, lékař do bodového ohodnocení nezahrne navýšení odůvodněné vzniklými komplikacemi nebo náročností léčení, nebo v rámci možného rozmezí bodového ohodnocení dle vlastní úvahy zvolí nižší počet bodů za konkrétní bolest. 

Navíc je nutné si uvědomit, že zákoník práce jednoznačně uvádí, že se náhrada za bolest hradí poškozenému nejméně ve výši podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., tedy je zde prostor žádat o navýšení základního odškodnění.

Co je považováno za bolest při pracovním úraze?

Bolestí se rozumí každé tělesné i duševní strádání způsobené pracovním úrazem. Odškodňují se bolesti vytrpěné v důsledku samotného úrazu i bolest vzniklá při léčení a odstraňování následků poškození zdraví (např. v důsledku rehabilitace či operace).

Jak se stanoví náhrada za bolest?

Bolest se hodnotí v bodech. Příslušné počty bodů pro jednotlivá tělesná poškození i postup při stanovení bodového hodnocení stanoví nařízení vlády č. 276/2015 Sb.

Hodnota 1 bodu přitom činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti.

Kdo a jak ohodnotí bolest?

Bolestné hodnotí zpravidla ošetřující lékař nebo lékař praktický, v závislosti na splnění konkrétních podmínek. Lékař podřadí poškození zdraví pod příslušné položky uvedené v příloze č. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. U každé položky je stanoven konkrétní počet bodů (např. poranění ramenního nervu: 40 bodů). Ve většině případů je však bodové ohodnocení stanoveno bodovým rozpětím (např. popálení dutiny ústní: 60 – 100 bodů). Zde je na lékaři, aby určil konkrétní počet bodů s přihlédnutím k rozsahu a tíži poškození zdraví, průběhu a náročnosti léčení. Je tedy důležité, aby měl posuzující lékař k dispozici veškeré lékařské zprávy.

Lze při hodnocení zohlednit náročnost léčení?

Lékař může bodové ohodnocení bolesti zvýšit, a to při vzniku komplikací jako jsou např. infekce rány, embolie, trombóza či proleženiny, anebo v případě náročného způsobu léčení, kterým nařízení vlády rozumí např. opakované převazy rozsáhlých popálenin. V obou případech může lékař bodové ohodnocení zvýšit až o 50%.

Kdy lze provést ohodnocení bolesti?

Bodové ohodnocení bolesti se provádí v době, kdy je zdravotní stav poškozeného zaměstnance již ustálený, aby bylo možno zhodnotit nejen bolesti vytrpěné v důsledku samotného úrazu, ale i při léčbě či rehabilitaci.

Lze hodnotit bolest opakovaně?

V případě, že poškozenému zaměstnanci vznikne po vydání posudku další bolest (např. v souvislosti s novou operací), provede se opět ohodnocení bolesti.

Kolik stojí ohodnocení bolesti?

Po vyhotovení posudku musí zaměstnanec zdravotnickému zařízení zpravidla uhradit poplatek za jeho vystavení. Výše poplatku se řídí sazebníkem konkrétního zdravotnického zařízení. Zaplacenou částku je zaměstnavatel povinen zaměstnanci nahradit, a to v rámci odškodnění pracovního úrazu. Uschovejte proto doklad o úhradě.

Jaké náležitosti má mít lékařský posudek?

Formální náležitosti lékařského posudku stanoví vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci a již zmíněné nařízení vlády č. 276/2015 Sb. V lékařském posudku o hodnocení bolesti musí být vždy uvedeno:

1. datum pracovního úrazu,
2. poškození zdraví pracovním úrazem
3. bodové hodnocení bolesti a označení ustanovení nařízení vlády č. 276/2015 Sb. a jednotlivých položek jeho přílohy, dle kterých bylo hodnocení provedeno,
4. postup, kterým posuzující lékař dospěl k bodovému ohodnocení,
5. v případě, že lékař provede navýšení bodového ohodnocení pro komplikace či náročný způsob léčení, musí jej odůvodnit.

Jak postupovat, když lékařský posudek není správný?

Máte-li vůči lékařskému posudku výhrady (např. lékař nezohlednil veškeré vytrpěné bolesti, posudek nemá potřebné náležitosti), je možno jej nechat přezkoumat. Přezkum posudku probíhá podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Návrh na přezkum se podává ke zdravotnickému zařízení, které posudek vydalo, a to do 10 pracovních dnů ode dne prokazatelného předání posudku poškozenému zaměstnanci. Je však nutno upozornit, že stejné právo má také zaměstnavatel, který odpovídá za škodu způsobenou pracovním úrazem.

Zdravotnické zařízení může návrhu na přezkum plně vyhovět, v takovém případě napadený posudek zruší a vydá nový. Pokud návrhu na přezkum nevyhoví v plném rozsahu, postoupí jej do 30 dnů ode dne jeho doručení nadřízenému správnímu orgánu k rozhodnutí. Správním orgánem je zpravidla příslušný krajský úřad. O podání návrhu na přezkum ze strany zaměstnavatele by měl být zaměstnanec vyrozuměn zdravotnickým zařízením.

Pokud máte pocit, že to sami nezvládnete nebo máte lékařský posudek, který se Vám zdá nekvalitní, raději nás kontaktujte. Rádi Vám posudek zhodnotíme a případně zařídíme posudek nový. Za tímto účelem spolupracujeme se soudními znalci.