Některé pracovní úrazy bohužel nelze vyléčit a zanechají na zdraví zaměstnance trvalé následky. V takovém případě má zaměstnanec nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění. Odpovědi na nejčastější otázky v souvislosti s tímto nárokem najdete níže.
V praxi se stále více setkáváme s nekvalitními lékařskými posudky ošetřujících/praktických lékařů. Některé položky odpovídající trvalým následkům v posudku chybí, zvlášť v případech mnohočetného zranění, kde se poškozený léčil u několika odborníků, nebo jsou ohodnoceny nižším stupněm závažnosti zranění. Navíc je nutné si uvědomit, že zákoník práce jednoznačně uvádí, že se náhrada za trvalé následky hradí poškozenému nejméně ve výši podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., tedy je zde prostor žádat o navýšení základního odškodnění.
Podle své povahy můžou mít trvalé následky dopad na různé sféry života zaměstnance, např. na jeho další pracovní uplatnění, na sportovní vyžití i společenský a rodinný život. K vyjádření míry nepříznivého vlivu trvalých následků na další život poškozeného zaměstnance slouží ztížení společenského uplatnění.
Ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech obdobně jako vytrpěná bolest. Příslušné počty bodů pro jednotlivé poškození zdraví i postup při stanovení bodového hodnocení stanoví rovněž nařízení vlády č. 276/2015 Sb.
Hodnota 1 bodu přitom činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení ztížení společenského uplatnění.
Zde platí stejné pravidlo jako u hodnocení vytrpěné bolesti. Pokud se poškozený zaměstnanec léčí u lékaře jen jedné specializace (např. u neurologa), provede bodové hodnocení daný specialista. V případě, že dochází k lékařům více specializací (např. k neurologovi a ortopedovi), provede bodové hodnocení praktický lékař, a to na podkladě lékařských zpráv od odborných lékařů.
Lékař podřadí trvalé následky pod příslušné položky uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. U každé položky je stanoven konkrétní počet bodů (např. ztráta nohy v hlezenním kloubu: 2.000 bodů). V řadě případů je však bodové ohodnocení stanoveno rozmezím (např. obrna lýtkového nervu: 700 – 1.400 bodů). Zde je na lékaři, aby určil konkrétní počet bodů s přihlédnutím ke stupni závažnosti. I zde jej důležité, obdobně jako při hodnocení vytrpěné bolesti, aby měl posuzující lékař k dispozici veškeré lékařské zprávy.
Bodové hodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví - dalším léčením či rehabilitací nedojde již ke zlepšení.
Náhrada za ztížení společenského uplatnění se poskytuje jednorázově, není proto možno provádět hodnocení opakovaně (např. jednou ročně). Existuje však výjimka. Pokud bylo již dříve ohodnoceno ztížení společenského uplatnění a poté nastalo zhoršení trvalých následků, lze provést nové hodnocení. Při stanovení další náhrady se z nově stanoveného bodového ohodnocení odečte výše bodového ohodnocení již dříve přiznaná.
Po vyhotovení posudku musí zaměstnanec zdravotnickému zařízení zpravidla uhradit poplatek za jeho vystavení. Výše poplatku se řídí sazebníkem konkrétního zdravotnického zařízení. Zaplacenou částku je zaměstnavatel povinen zaměstnanci nahradit, a to v rámci odškodnění pracovního úrazu. Uschovejte proto doklad o úhradě.
Formální náležitosti lékařského posudku stanoví vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci a již zmíněné nařízení vlády č. 276/2015 Sb. V lékařském posudku o hodnocení ztížení společenského uplatnění musí být vždy uvedeno:
Posudek o ztížení společenského uplatnění je možno nechat přezkoumat z hlediska správnosti i dodržení veškerých formálních náležitostí stejně jako posudek o vytrpěné bolesti. Přezkum posudku probíhá dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Návrh na přezkum se podává u zdravotnického zařízení, které posudek vydalo, a to do 10 pracovních dnů ode dne prokazatelného předání posudku poškozenému zaměstnanci. Je však nutno upozornit, že stejné právo má také zaměstnavatel, který odpovídá za škodu způsobenou pracovním úrazem.
Zdravotnické zařízení může návrhu na přezkum plně vyhovět, v takovém případě napadený posudek zruší a vydá nový. Pokud návrhu na přezkum nevyhoví v plném rozsahu, postoupí jej do 30 dnů ode dne jeho doručení nadřízenému správnímu orgánu k rozhodnutí. Správním orgánem je zpravidla příslušný krajský úřad. O podání návrhu na přezkum ze strany zaměstnavatele by měl být zaměstnanec vyrozuměn zdravotnickým zařízením.
Kontaktujte nás
nároky z pracovního úrazu
Kontaktujte nás
