Zaměstnanec, kterému v důsledku pracovního úrazu poklesne výdělek, má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Odpovědi na nejčastější otázky v souvislosti s tímto nárokem najdete níže.
Ve své praxi se setkáváme s častými situacemi, že renta poškozeným není vyplácena buď vůbec, nebo v nižší výši. Při výpočtu renty se totiž často vychází z pravděpodobného hrubého výdělku v rozhodném období, přičemž stanovení této veličiny je značně obtížné a dělá v praxi potíže. Je proto více než vhodné, abyste si ušlý výdělek dokázali překontrolovat. Zároveň mějte na paměti, že nárok na rentu máte i v případě, že Vám sice výdělek po pracovním úrazu nepoklesl, ale musíte vynakládat na jeho získání vyšší úsilí.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je v praxi nazývána rentou. Renta náleží zaměstnanci, který není po skončení pracovní neschopnosti schopen v důsledku pracovního úrazu dosahovat výdělku jako před jeho vznikem.
Renta je právně nejsložitějším nárokem, neboť k jejímu správnému výpočtu je nutné znát nejen ustanovení zákoníku práce a navazujících právních předpisů, ale také judikaturu Nejvyššího soudu ČR. Zákoník práce stanoví, že renta náleží ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z důvodu pracovního úrazu.
Konkrétní varianty výpočtu ovlivňuje řada faktorů, není proto možno stanovit jeden univerzální postup. Výpočty se liší například dle toho, zda je poškozený zaměstnanec po skončení pracovní neschopnosti převeden na jinou práci, zda podniká či je veden na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Podstatnou roli hraje také přiznání invalidního důchodu či zkrácení pracovního úvazku pro následky pracovního úrazu.
Důležité je správné stanovení rozhodného výdělku, z něhož se bude renta vypočítávat.
Renta přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil 65 let nebo důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo do data přiznání starobního důchodu. Jedná se o maximální horní hranici, v některých případech však může přijít zaměstnanec o rentu i dříve. Typickým příkladem je vznik onemocnění nesouvisejícího s pracovním úrazem (např. hypertenzní nemoc), pro které by zaměstnanec nemohl vykonávat původní práci, i kdyby k pracovnímu úrazu nedošlo.
nároky z pracovního úrazu
Kontaktujte nás
